2000Obytná zóna - Regulační plán Všebořice

Regulační výkres
Regulační výkres 
Nové Všebořice
Regulační výkres
NÁZEV: Územní plán zóny pro soubor bloků lokalit „Ústí nad Labem – Nové Všebořice“
OBJEDNATEL: Město Ústí nad Labem, Velká hradební 8, 400 01 Ústí nad Labem

KONCEPCE

Nalezení charakteru lokality a její svébytné identity.

Lokalita „Nové Všebořice“ bude mít charakter „zahradního města“. Znamená to, že významné procento soukromých i veřejných ploch bude věnováno zeleni, ulice budou vesměs osázeny stromořadími a ar-chitektura vlastních domů a drobných staveb bude tuto ambici maximálně zohledňovat. Jedná se pře-devším o materiálové a tvarové řešení objektů (včetně například plotů, zídek, soukromých cest) a o komorní charakter obytné části lokality (například měřítko komerčních částí parteru). Stromořadí veřej-ných prostranství jsou navržena převážně ve „vrstevnicových“ ulicích proto, aby díky určité pravidelnosti byl vyvolán celkový dojem „zástavby v sadu“. V návrhu jsou maximálně využita „silná místa“ území jako je například výrazný krajinný „ostroh“ na severozápadě, historická náves nebo terénní plošina na úpatí Střížovického vrchu. Lokalita je v návrhu jasně orientovaná - má začátek u stávajícího sídliště, resp. u budoucího centra čtvrti, má konec ve své „hlavě“ na terénním ostrohu a chová se „partnersky“ k sousedním oblastem - Střížovickému vrchu na jihu a „Podhorskému parku“ na severu. Díky tomu všemu je základní osnova lokality svébytná a neopakovatelná a může se stát pevnou kostrou pro po-stupnou individuální výstavbu.

Nalezení přirozeného systému cest a míst s respektováním historické kontinuity a „paměti“ širokého území.

Revitalizace celé severozápadní části města (v kontextu města celého) je závislá na obnovení dvou významných historických cest: pokračování Masarykovy třídy podél severní hrany areálu Dopravních podniků do Podhoří a dále do Chlumce a cesty propojující město s horami - pokračování Masarykovy třídy a Lipové ulice přes bývalý důl Antonína Zápotockého („Cesta do hor“). Tento akt se stane vý-znamným impulsem pro kultivaci zbytkové jámy dolu na krajinný park, pro regeneraci obce Podhoří a pro vytvoření lokálního centra na křižovatce Masarykovy třídy a Lipové ulice. „Cesta do hor“ obnoví těžbou přetrženou vazbu města na jeho rekreační zázemí - Varvažov, Telnici, Adolfov - a vytvoří zá-kladní podmínku pro postupnou realizaci „Podhorského parku“. Na historických fragmentech znovuoži-vená obec Podhoří se stane jádrem pro novou obytnou zástavbu podél prodloužené Masarykovy třídy. Lokální centrum na křižovatce Masarykovy třídy a Lipové ulice spolu se čtvrťovým centrem na Všebo-řické („Všebořické náměstí“) a historickým centrem posílí přirozenou úlohu Lipové ulice jako hlavní spo-lečenské osy Všebořic v protikladu k více dopravnímu charakteru osy „Všebořická - Havířská“. Lipová ulice a nový úsek Masarykovy ulice budou osázeny dvojitým lipovým stromořadím v zeleném pásu. Podél Havířské ulice bude obnovena javorová alej.

Volnou paralelou k prodloužené Masarykově třídě je nově navržená „Parková ulice“ jako „páteř“ řešeného území. Spojuje dva významné body - kostel sv. Mikuláše na jihovýchodě a výrazný terénní ostroh na severozápadě lokality. V místě kontaktu se sídlištěm se osa ulice lomí a navazuje na osu stávající ulice Spartakiádní. Tento 850 m dlouhý veřejný prostor je (stejně jako prodloužená Masaryko-va) lemován dvojitým stromořadím, zde ovšem z platanů, a 15 metrů širokým parkovým pásem. Každá z trojice víceméně souběžných ulic Masarykovy, Havířské a „Parkové“ tak bude mít svébytný charakter, všechny dohromady však vytvoří základní pevnou osnovu rozvoje „Nových Všebořic“. Tento systém radiálních cest doplňuje navržená „vrstevnicová“ ulice „Nová Štursova“, přirozeně navazující v širších vztazích na stávající Štursovu ulici na Bukově a pokračující po úpatí Střížovického vrchu přes význam-né místo v terénní muldě až do Střížovic. Další vrstvou („útkem“) pro vytvoření stabilizované struktury území je nalezení tras ulic (cest) kolmých na základní osnovu, ulic, které jdou po spádnici a „napájejí“ městskou strukturu lokality. Jako nejvý-znamnější z nich se jeví „Hlavní ulice“ v prodloužené ose účelové silnice ke skládce TSM, která prova-zuje ve výhodné poloze severovýchodní část lokality s částí jihozápadní. Současně ale také volně spo-juje dvě významná místa v krajině - již zmíněnou „muldu“ na Nové Štursově“ a nejvyšší bod na původní cestě do Varvažova (kóta 262,93 - triangulační bod). Obě místa mají ambici stát se lokálními centry. Směr „Hlavní ulice“ je řídící pro směry ostatních spádnicových ulic. Z tohoto směru vybočuje ulice „K zahrádkám“, která je kolmá na Havířskou a sleduje stopu účelové cesty ke stávajícím zahrádkám a spolu s „Novou Štursovou“ pokračuje do Střížovic.

Samostatný systémem je síť cest obemykající terénní ostroh na západě lokality. Základní osnovu zde tvoří ulice „K Podhoří“, která zůstává zhruba v historické stopě cesty z Podhoří do Střížovic a ulice „Zelená“ trasovaná drobným údolím od „Nové Štursovy“ k  čerpací stanici PHM, kde přirozeně navazuje na stávající silnici do Podhoří.

Nalezení rozsahu a měřítka Nových Všebořic a jejich vztahu k stávající zástavbě čtvrti, formu-lování významu a formy center.

Všebořice jsou čtvrtí, která během šedesáti let několikanásobně přerostla stopu původní obce. Tento rozvoj ale vycházel z dostředného principu - Všebořice byly koncipovány vždy jako okrajová čtvrť bez významné svébytnosti. To dokladuje jak charakter zástavby meziválečné a těsně poválečné (rodinné domy, drobné nájemné domy), tak typický reprezentant socialistického pojetí periferie - sídliště. Potvr-zení více než pádné navíc dávají zbytky rozsáhlé devastační průmyslové činnosti v těsné blízkosti Vše-bořic. Historická paměť místa a krajinný relief (a paradoxně i výšková panelová výstavba) však dávají tušit, že Lipová ulice není přirozenou hranou obce, ale stále jejím středem - příčnou osou. Stávající zástavba čtvrti se proto jeví jako neukončená - relativně kompaktní a dobře komponovaná zástavba na jihovýchodě nemá svůj protějšek na opačném pólu čtvrti. Navíc zábrany přirozenému vývoji města podél jeho nejvýznamnější osy (Masarykovy třídy) směrem k horám pominuly (ukončení těžby, trans-formace Tlakové plynárny, omezení zemědělské činnosti) a Všebořická ulice se spolu s Masarykovou třídou vbrzku napojí na dálnici D8 v místě nesporně pro celé město nejvýznamnější dálniční křižovatky. To s sebou ponese jak přirozený rozvoj města směrem ven, tak značný zájem investorů o komerčně využitelné plochy ve směru od dálnice. Z jedné strany je proto nezbytné najít výhodné pozice pro do-stavbu města jako obytného organismu, ze strany druhé potom stanovit únosné meze přirozeně agre-sivnímu chování silných investorů v oblasti obchodu a služeb. Středem celých Všebořic je křižovatka Všebořické a Lipové ulice, příčnou osou Lipová ulice, podélnou osou Všebořická a Havířská ulice. Stej-nou rozlohu jako stávající zastavěné území čtvrti a vzdálenost od bukovského „rondelu“ k Lipové ulici bude přibližně stejná jako vzdálenost od Lipové ulice ke konci celé čtvrtě (Podhoří). Měřítko navržených bloků vychází z měřítka bloků stávajících a z principu jejich postupného zvětšování směrem ven z města. Stejně tak charakter zástavby ctí logiku přirozeného rozvoje města: směrem ven se zástavba rozvolňuje a snižuje - od městských bloků k halovým objektům nákupního centra, směrem do krajiny zdrobňuje - od kompaktních uličních front k soliterům rodinných domků.

V oblasti křížení Všebořické, Plynárenské a Lipové ulice vznikne centrum celé čtvrti, které bude prostorově vyjádřeno dvěma významnými veřejnými prostory - parkovým náměstím na místě dnešního hřiště a obchodním náměstím na místě parkoviště k obchodnímu středisku. Nejvýznamnější lokální centrum bude v místě napojení „Hlavní ulice“ na „Novou Štursovu“ na terénní plošině (významné místo 8), kde bude vytvořeno oválné náměstí s drobnými obchody jako místo střetávání obyvatel lokality, jako její „agora“.

Přejít na úvodní stránku