ve spolupráci s Ing.arch. Pavlem Pláničkou ( 3+1 architekti )

URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ, ZAHRADA

Jedná se o lokalitu v severovýchodní části obce Velké Březno. Pozemek je součástí nově roz-parcelovaného, technicky připraveného území v severně orientovaném svahu nad tratí.
Zahrada je domem a pěší cestou dělena na čtyři části: jižní – plošně největší s ovocným sadem. západní s velkou herní plochou pro děti a garáží. východní s venkovním sezením navazujícím na hlavní obytný prostor domu a severní s částečně krytou venkovní plochou s krbem, orientovanou směrem do údolí řeky Labe.
Zahrada (svým založením) i dům (půdorysem, konstrukcí, dispozicí) reagují na svažitost (14%), orientaci pozemku a  „měkkost“ terénu.

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Jedná se o dvoupodlažní objekt s prvním podlažím částečně zapuštěným ve svažujícím se terénu. Organický půdorys prvního nadzemního podlaží o ploše cca 100m2 je orientován severozápadním směrem do údolí. Zahrnuje hostovský pokoj, technické prostory, dílnu a komunikační prostor se schodištěm do druhého podlaží. Spolu se systémem ocelových sloupů nese druhé nadzemní podlaží. V něm jsou soustředěny dětské pokoje, ložnice, kuchyň a obytný prostor s jídelnou.
Světlo a „tekoucí“ prostor jsou prvky svazujícími hmoty stěn. Těch je zde minimum ale zato jsou vesměs těžké a pevné – definují místa. Tak je obytné přízemí členěno pouze segmenty zdí. To proto, aby nevymizelo kouzlo prostoru vymezeného obvodovými zdmi a současně aby v jeho rámci vznikla místa s charakteristickou atmosférou a konkrétním účelem. Nejmasivnější stěna odděluje prostor schodiště. Není však vystavěná až ke stropu a navíc je dřevěná a skrývá v sobě prostory pro knihovnu a potřebné věci. Dalším masivním segmentem je pilíř krbového komína, jehož masa obsahuje kromě kouřovodu i dutiny pro drobné věci a krbové náčiní. Mezi těmito dvěma stěnami je obývací prostor. Poslední stěnou je pult oddělující ku-chyň od obývacího prostoru. Má výšku 120 cm a jeho prostor je z obou stran využit pro kuchyňské a jídelní potřeby. Mezi tímto pultem a pilířem komína je rozepnuta deska jídelního stolu. Vzniká tak chráněné místo vhodné pro klidné stolování. Zprostředkované světlo vrhá do prostoru „francouzské“ okno v severovýchodním štítě za kuchyní a v jihozápadním štítě nad schodištěm. Samostatným masivním prvkem je schodiště navržené jako „těžký“ monolit plynule propojující patro s přízemím. Jakoby bylo také fragmentem široké stěny. Jeho průběh a zvláště pak podesty jsou navrženy tak, aby zde bylo lze odpoči-nout nebo dokonce posedět. Nejde pouze o utilitární prvek. Proto i patrová hala jakoby patřila přízemí i patru současně. Ložnice jsou koncipovány tak, aby je bylo možné zapojit do širší prostorové hry celého patra. Otevřením posuvných dveří bude lze vnímat podélné obvodové stěny s  „francouzskými“ okny, zavřením dveří do pokojů vznikne v chodbě u každého pokoje nika s oknem s výhledem na Krušné hory a Tisské stěny. Tato zákoutí jsou tvořena mezerami v šatní skříňové stěně – dalším výrazným dřevěným prvkem domu. Všechny pokoje mají skrze „francouzská“ okna vstup na pavlač lemující jihovýchodní stranu domu a orientovanou do zahrady. Konstrukce pavlače současně stíní terasu v přízemí domu, která je přímo propojena s obytným prostorem. Tato terasa je také nástupním místem do domu, jakýmsi zápražím a závětřím. Odtud se vchází do věžovité přístavby, která v přízemí slouží vstupní hale, v patře je v jejím prostoru koupelna. Skrze halu je dům propojen s garáží. Technické zázemí objektu je umístěno zčásti v místnosti pod schodištěm, zčásti v zadní části garáže.